18. září americký Federální rezervní systém oznámil výrazné snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů, čímž oficiálně zahájil nové kolo monetárního uvolňování a ukončil dva roky zpřísňování. Tento krok zdůrazňuje snahu Fedu řešit zásadní výzvy, které představuje pomalejší ekonomický růst USA.
Vzhledem k tomu, že pochází z největší ekonomiky na světě, jakékoli změny měnové politiky USA mají nevyhnutelně dalekosáhlé dopady na globální finanční trhy, obchod, kapitálové toky a další sektory. Fed zřídka provádí snížení o 50 bazických bodů jediným pohybem, pokud si neuvědomuje podstatná rizika.
Výrazné snížení tentokrát vyvolalo rozsáhlé diskuse a obavy ohledně globálního ekonomického výhledu, zejména dopadu snížení sazeb na měnovou politiku a pohyby kapitálu jiných zemí. V tomto složitém kontextu se to, jak globální ekonomiky – zejména Čína – reagují na vedlejší efekty, stalo ústředním bodem současných diskusí o hospodářské politice.
Rozhodnutí Fedu představuje širší posun směrem ke snižování sazeb ze strany ostatních velkých ekonomik (s výjimkou Japonska), čímž podporuje globálně synchronizovaný trend uvolňování měnové politiky. Na jedné straně to odráží sdílené obavy z pomalejšího globálního růstu, kdy centrální banky snižují úrokové sazby, aby stimulovaly ekonomickou aktivitu a podpořily spotřebu a investice.
Globální uvolňování může mít pozitivní i negativní dopady na světovou ekonomiku. Nižší úrokové sazby pomáhají zmírnit tlaky na zpomalení ekonomiky, snižují výpůjční náklady podniků a podněcují investice a spotřebu, zejména v odvětvích, jako jsou nemovitosti a výroba, které byly omezeny vysokými úrokovými sazbami. Z dlouhodobého hlediska by však taková politika mohla zvýšit úroveň dluhu a zvýšit riziko finanční krize. Kromě toho by globálně koordinované snížení sazeb mohlo vést ke konkurenční devalvaci měny, přičemž oslabení amerického dolaru by přimělo ostatní země, aby následovaly příklad, což by zhoršilo volatilitu směnného kurzu.
Pro Čínu může snížení sazeb Fedu vyvinout tlak na zhodnocení jüanu, což by mohlo negativně ovlivnit čínský exportní sektor. Tento problém je umocněn pomalým globálním ekonomickým oživením, které vyvíjí další provozní tlak na čínské vývozce. Udržování stability směnného kurzu jüanu při zachování exportní konkurenceschopnosti tak bude pro Čínu zásadním úkolem, protože se bude vyrovnávat s dopady z kroku Fedu.
Snížení sazeb Fedu také pravděpodobně ovlivní kapitálové toky a způsobí výkyvy na čínských finančních trzích. Nižší sazby v USA mohou přilákat mezinárodní příliv kapitálu do Číny, zejména na její akciové a realitní trhy. Krátkodobě by tyto přílivy mohly zvýšit ceny aktiv a stimulovat růst trhu. Historický precedens však ukazuje, že kapitálové toky mohou být vysoce volatilní. Pokud by se vnější podmínky na trhu změnily, kapitál by mohl rychle odejít, což by vyvolalo prudké výkyvy trhu. Čína proto musí pečlivě sledovat dynamiku kapitálových toků, chránit se před potenciálními tržními riziky a předcházet finanční nestabilitě vyplývající ze spekulativních pohybů kapitálu.
Snížení sazeb Fedu by zároveň mohlo vyvolat tlak na čínské devizové rezervy a mezinárodní obchod. Slabší americký dolar zvyšuje volatilitu čínských aktiv denominovaných v dolarech, což představuje problémy pro správu jejích devizových rezerv. Devalvace dolaru by navíc mohla narušit exportní konkurenceschopnost Číny, zejména v kontextu slabé globální poptávky. Zhodnocení jüanu by dále stlačilo ziskové marže čínských vývozců. V důsledku toho bude Čína muset přijmout flexibilnější měnovou politiku a strategie správy deviz, aby zajistila stabilitu na devizovém trhu v podmínkách měnících se globálních ekonomických podmínek.
Tváří v tvář tlakům kolísání směnného kurzu v důsledku znehodnocení dolaru by se Čína měla zaměřit na udržení stability v rámci mezinárodního měnového systému a vyhnout se nadměrnému zhodnocování jüanu, které by mohlo podkopat konkurenceschopnost vývozu.
Kromě toho musí Čína v reakci na potenciální výkyvy hospodářského a finančního trhu vyvolané Fedem dále posílit řízení rizik na svých finančních trzích a zvýšit kapitálovou přiměřenost, aby zmírnila rizika, která představují mezinárodní kapitálové toky.
Tváří v tvář nejistému globálnímu pohybu kapitálu by Čína měla optimalizovat strukturu svých aktiv zvýšením podílu vysoce kvalitních aktiv a snížením expozice vysoce rizikovým, čímž posílí stabilitu svého finančního systému. Současně by Čína měla pokračovat v internacionalizaci jüanu, rozšířit diverzifikované kapitálové trhy a finanční spolupráci a posílit svůj hlas a konkurenceschopnost v globální finanční správě.
Čína by také měla neustále podporovat finanční inovace a obchodní transformaci, aby zvýšila ziskovost a odolnost svého finančního sektoru. Uprostřed globálního trendu synchronizovaného měnového uvolňování budou pod tlakem tradiční modely příjmů založené na úrokových maržích. Čínské finanční instituce by proto měly aktivně zkoumat nové zdroje příjmů – jako je správa majetku a fintech, diverzifikace podnikání a inovace služeb – s cílem posílit celkovou konkurenceschopnost.
V souladu s národními strategiemi by se čínské finanční instituce měly aktivně zapojit do Pekingského akčního plánu pro čínsko-africkou spolupráci (2025–2027) a podílet se na finanční spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka. To zahrnuje posílení výzkumu mezinárodního a regionálního vývoje, prohloubení spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a místními finančními subjekty v příslušných zemích a zajištění lepšího přístupu k informacím o místním trhu a podporu obezřetného a trvalého rozšiřování mezinárodních finančních operací. Aktivní účast na globálním finančním řízení a stanovování pravidel také posílí schopnost čínských finančních institucí konkurovat na mezinárodní úrovni.
Nedávné snížení sazeb Fedu je předzvěstí nové fáze globálního uvolňování měnové politiky, která představuje příležitosti i výzvy pro globální ekonomiku. Jako druhá největší ekonomika světa musí Čína přijmout proaktivní a flexibilní strategie reakce, aby zajistila stabilitu a udržitelný rozvoj v tomto složitém globálním prostředí. Posílením řízení rizik, optimalizací měnové politiky, podporou finančních inovací a prohloubením mezinárodní spolupráce může Čína najít větší jistotu uprostřed kaskády globálních ekonomických nejistot a zajistit si robustní fungování své ekonomiky a finančního systému.
Čas odeslání: říjen-08-2024